Kořeny postupného prohlubování nevraživosti mezi severem a jihem severoamerického kontinentu lze vypozorovat již před vznikem USA. V třinácti původních koloniích Britského impéria jsou rozdíly nejen díky geografické poloze ale i kvůli rozdílnému osídlení. Jednotlivá území se liší hospodářsky, kulturně a politicky. Na severu vznikají komunity okolo farností a farem, zakládají se školy a vznikají průmyslové základny. Na jihu probíhá kolonizace poněkud odlišně. Půda není ani tak osídlována jako využívána. Velké pozemky obdělávají nejprve zločinci a později otroci. Ze zisků profitují bohatí majitelé, žijící, alespoň zezačátku, převážně v Evropě. Kolonie tak spojuje snad jen sílící odpor k Anglické nadvládě.

Vydáním Deklarace o nezávislosti 4. července 1776 se kolonie spojují ve společném boji za nezávislost. Vznikají Spojené státy americké. Ve válce za nezávislost /1775-1783/ se koloniím společně podaří vybojovat si samostatnost. Přesto však v mnoha ohledech nelze mezi nimi mluvit o jednotě. Pravomoce a vliv orgánů jednotlivých států je stále větší než moc federální vlády. Tu posiluje až nová Ústava Spojených států z roku 1789. Tvůrci Ústavy mimo jiné řešili otázku existence otroctví v Unii. Úvahy o zrušení otroctví narazily na tvrdý odpor Jižních států, jejichž hospodářství bylo tradičně založeno na tomto využití levné pracovní síly. Nakonec není problematika otroctví do Ústavy vůbec zanesena. Nastává období sporů a kompomisů při přijímání každého nového státu do Unie. Snahou Severu je zákaz otrokářství na všech nových územích, Jih prosazuje právo každého nového státu zvolit si své zřízení samostatně.

Asi nejdiskutovanější byla otázka státu Missouri, která vyústila v takzvaný Missourijský kompromis. Bylo rozhodnuto že svobodné budou jen státy ležící na sever od 36° 30' severní šířky. Další ostrý spor nastal při jednání o připojení Kalifornie. Senát rozhodl že nový stát bude svobodný. Jižním státům hrozilo zvrácení rovnováhy v jejich neprospěch. Vše se opět částečně vyřešilo kompromisem, když bylo Jižním státům povoleno stíhat uprchlé otroky na území svobodných států. V roce 1854 byl pod tlakem Jihu schválen zákon o Kansasu a Nebrasce, který zaručoval lidu každého státu rozhodnout o své orientaci a tím vlastně popřel Missourijský kompromis. Aby toho nebylo málo, do víru ostrých politických sporů se stále hlasitěji ozývají hlasy příznivců abolicionistického hnutí. Tito odpůrci otroctví poměrně rychle přešli od protestů a demonstrací ke krvavému prosazování svých názorů. Dochází k ozbrojeným srážkám, zejména ve sporném Kansasu. V letech 1854-1859 si tyto šarvátky vyžádaly stovky obětí. Boj militantních abolicionistů vrcholí v říjnu 1859 povstáním Johna Browna v Harpers Ferry. Přestože tato "teroristická" akce byla rychle potlačena armádou (jednotce velel tehdy ještě plukovník R. E. Lee) a její vůdce byl polapen a popraven, zásluhou fanatických abolicionistů se stala legendou a Brown mučedníkem.

zdroj: Bob.zdroj.info